Ráno po té noci jsem si myslel, že se zblázním. Noviny psaly o vraždě starého Newtona, o nalezeném těle v opuštěném úvozu, o roztříštěné lebce. Ale já jsem seděl v koutě, poslouchal jsem vyprávění toho zvláštního muže s brýlemi s kostěnými obroučkami, a něco mi nedávalo smysl. Celé to vyšetřování bylo špatně od začátku.
Dva dělníci se vraceli z vesnice Airsham. Byla tma, mrholilo, a oni klopýtli přes tělo. Nejdřív si mysleli, že je to opilec. Ale když se podívali blíž, viděli, že lebka je roztříštěná ranou zezadu.
„Vražda,“ řekli si hned. A pak poznali starého Newtona, místního prodavače sladkostí, kterého znal celý kraj. Znali ho hlavně z hospod, protože starý Newton pil jako duha. Na místo dorazil Samuel Holder, mladý tesař, který byl kdysi zasnoubený s Newtonovou dcerou Mary.
Vypadal otřeseně, vykřikoval něco, čemu nikdo nevěnoval pozornost. Nechali jednoho dělníka běžet pro policii, zbytek hlídal tělo. A od té chvíle začala záhada, která zaměstnala celou zemi. Příběh starého Newtona byl smutný.
Kdysi byl snad váženým obchodníkem, i když jen v malém měřítku. Tehdy, před čtyřmi lety, se do vesnice nastěhovali bratři Ledberryovi, pronajali si dům a honitby. Starší bratr se stal lordem Waltertonem, mladší, Mervin, byl pohledný mladý muž, který si všiml Mary Newtonové, místní krásky. Mary byla zasnoubená se Samuelem Holderem, ale drby spojovaly její jméno s Mervinem.
A pak Mary zmizela. Nechala dopis, ve kterém psala, že se provdá za gentlemana společensky vysoko nad nimi, a že se vrátí, až z ní bude dáma. Uplynuly čtyři roky. Starý Newton se propil, zanedbal obchod i dům.
A pak se Mary vrátila. Vyhublá, nemocná, zklamaná. Žádný gentleman z ní nebyl. Otec s dcerou spolu žili jako kočka se psem, sousedé slýchali hádky z jejich malého krámku.
Starý Newton neustále mluvil o žalobě pro porušení slibu manželství a odškodném pět tisíc liber. Vyptával se po Mervinu Ledberrym, ale v ospalé vesnici o něm nikdo nic nevěděl. Vyšetřování se konalo v místní policejní stanici. Soudní síň byla přeplněná.
Lékařský znalec vypověděl, že Newton byl udeřen těžkou holí zatíženou olovem. Jediná rána, ale smrtelná. Hůl byla nalezena v příkopu, měla masivní stříbrnou objímku bez anglické puncovní značky, takže byla cizí výroby. Pak vystoupil Samuel Holder.
Nervózně přešlapoval, pot se mu řinul po čele. Přiznal, že starý Newton mu často říkal, že to byl mladý pan Ledberry, kdo slíbil Mary manželství. A pak se Samuel zhroutil a museli ho odvést do vedlejší místnosti. Další svědek byl hostinský z Fairhead Arms, Michael Pitkin.
Vyprávěl, že starý Newton se před týdnem vypravil do Fairhead Towers, kde pobýval kapitán Mervin Ledberry. Vrátil se rozzuřený a přísahal, že toho muže zničí, že dostane odškodné. Hostinský mu tehdy řekl, že našel svého člověka, že kapitán Ledberry se žení s dcerou sira Johna Fedheada. A pak Samuel Holder podal své svědectví o osudné noci.
Bylo kolem deváté, vracel se přes pole. Zaslechl v úvoze hlasy, ženský a mužský. Poznal Maryin hlas. Říkala, že to není její vina, že ji otec trápil a že teď má muž dopisy.
Pak muž žádal, aby Mary přivedla otce. Samuel čekal, ale starý Newton se neobjevoval. Šel hledat do hospody, nenašel ho. Když se vrátil, Newton byl mrtvý a cizinec zmizel.
Slyšel hodiny odbíjet deset, když odcházel z hospody. Poté byla předvolána Mary Newtonová. Drobná, sešlá, s tmavými kruhy pod očima. Stála před soudcem netečně.
Všechno popřela. Nevyšla z domu, nikoho nepotkala, žádný vzkaz otci nepřinesla. Přes půl hodiny čelila výslechu a tvrdošíjně opakovala svou verzi. Výslovně odmítla přípřísahat, že to nebyl kapitán Ledberry, kdo jí slíbil manželství.
Ale jméno neřekla. Bylo jasné, že lže, aby ochránila někoho, kdo možná zabil jejího otce. Policie mezitím zjistila pohyby kapitána Ledberryho. Byl u pluku v Yorku, ale v osudnou noc cestoval.
Vystoupil z vlaku v Airshamu v devět patnáct, pak se záhadně potuloval po okolí, ale stihl noční expres v deset patnáct. A tady byl háček. Dělníci našli tělo v úvoze, který je dvě a půl míle od stanice. Podle svědectví Samuela Holdra se rozhovor v úvoze odehrál mezi devátou a desátou.
Ale pokud cizinec čekal na Newtona a pak ho zabil, nemohl stihnout vlak ve vzdálenosti dvou a půl míle během patnácti minut. Kapitán Ledberry byl tedy formálně očištěn, obvinění se zhroutilo. A případ zůstal neproniknutelnou záhadou. Kdo zabil starého Newtona a proč?
Věděl jsem, že Samuel Holder vrahem být nemohl, neměl motiv, neměl zbraň a Mary by ho nechránila, spíš naopak. Kapitán Ledberry vraždu spáchat nemohl kvůli času. Mary určitě nezabila vlastního otce. Takže všichni podezřelí byli nevinní nebo nemožní.
A já jsem řekl tomu muži v koutě, že případ je beznadějný. Ten se na mě podíval přes brýle a zeptal se, co mi říká zdravý rozum. Řekl, že vesnice Airsham je odlehlé místo, kde nikdo nečte společenské zprávy a nikdo neví nic o udělování titulů. A pak mi to došlo.
Nikdo ve vesnici si neuvědomil, že jeden z pánů Ledberryů, které znali před čtyřmi lety, se od té doby stal lordem Waltertonem. Mary Newtonová poznala pana Ledberryho. Ale myslela mladšího bratra, Mervina, kterého znala. Neuvědomila si, že starší bratr, který byl tehdy v domě, je nyní lord Walterton.
Starý Newton se vydal do Towers za Mervinem. Ale Mervin nevěděl, o co jde. Ten starý muž byl pro něj šílenec. Mervin ho vyhodil.
Starý Newton se ale nevzdal. Mervin o tom řekl bratrovi, lordu Waltertonovi, který se právě oženil a musel se strašně bát skandálu. Walterton odjel ráno do města, jen čtyřicet minut od Londýna. Večer se vrátil, potkal Mary v úvoze, požádal ji o schůzku s otcem.
A když přišel starý Newton a začal vyhrožovat, lord Walterton v návalu zuřivosti zabil ho. Všichni hledali vraha mezi známými. Ale policie se ani nezabývala pohyby lorda Waltertona, protože zdánlivě neměl s případem nic společného. Přitom to bylo jediné možné řešení.
Záhadu vyřešil obyčejný zdravý rozum.
