“Podvádíš mě. Mám důkaz. ” Stála jsem v obývacím pokoji, který jsme si kdysi zařídili společně, a třímala v ruce vytištěné zprávy. Karel se zrovna vrátil z další “pracovní” schůzky.
Jeho odpověď byla chladná a krutá. “Lenoxi, už pro mě prostě nejsi zajímavý. Pořád jsi zabraná do svých nesmyslných případů a ignoruješ mě. Navíc nejsi zrovna…
” nedořekl to, ale já věděla, co chtěl říct. Nejsi zrovna mladá. Byla jsem právnička s vlastní kanceláří. Nebyla jsem hloupá holka, co se nechá jen tak odbýt.
Karel si myslel, že mě má v hrsti, protože si vzal mě a ne nějakou mladou mrchu. Ale udělal jednu osudovou chybu – nechal mě mluvit s jeho právníkem, než se stačil vzpamatovat. Během dvou dnů jsem se odstěhovala do domu svého dětství, který byl stále psaný na mě. Poslala jsem mu zprávu, že už s ním nechci mluvit a že veškerá komunikace půjde přes advokáty.
Karel si myslel, že žertuji. Zavolal mi a já slyšela v jeho hlase povýšenost. “Už s tebou nechci mluvit,” řekl jsem. “Odtud mluv se mnou jen prostřednictvím mého právníka.
A ujisti se, že jsi zmizel z mého domu. ” On se zasmál. Jeho sebevědomí bylo neotřesitelné. Myslel si, že jsem bezradná, že pláču do polštáře.
Ale to jsem nedělala. Studovala jsem předmanželskou smlouvu, kterou jsme kdysi podepsali. Za týden jsem si domluvila schůzku s jeho právníkem v malé kavárně, kde jsme kdysi mívali rande. Nechal jsem ho čekat.
Když jsem konečně dorazila, viděla jsem v jeho očích překvapení. “Madam, nečekal jsem, že přijdete sama,” vykoktal Jake. “Příjmení se nese jinak, protože jsem se znovu oženil,” řekl jsem klidně a posadila se naproti němu. “Ale to není důvod, proč jsem tu.
”
Vytáhla jsem složku. “Karel má poměr. A předmanželská smlouva obsahuje klauzuli o nevěře. ” Jake zbledl.
“Chci polovinu jeho firmy. Jinak ty důkazy zveřejním a jeho pověst, na které tak tvrdě stavěl, bude v troskách. ” Jake polkl. Věděl, že mám pravdu.
Řekl, že se ozve. Když jsem odcházela z kavárny, cítila jsem, jak mi z ramen spadla obrovská tíha. Šla jsem rovnou do práce a začala připravovat soudní dokumenty. Karel mi zavolal, když se dozvěděl, co chci.
“Ty mě zničíš? Budeš mě prosit o milost,” řekl s posměchem. “Ne, Karle. Ty budeš prosit mě.
Jen ti dám jednu radu – řekni svému novému právníkovi o tom románku. Třeba ti poradí, jak se vyhnout předmanželské smlouvě. ” A zavěsila jsem. Karel zuřil, ale já věděla, že je jen otázkou času.
Trvalo to tři týdny, než se ozval. Stál přede dveřmi mého domu, vypadal ustaraně, ne jako ten sebejistý muž, co mě podváděl. “Lenoxi, připouštím to. Žádný právník není ochotný vzít můj případ.
Dáš mi půlku svého podniku? ” Klesla mu tvář, když jsem řekl: “Ne, Karle. Dáš mi polovinu toho podniku ty. ” “Proč?
To jsi ty trval na tom, aby ve smlouvě byla klauzule o nevěře,” řekl jsem. “Myslels jsi, že mě budeš podvádět a nic se nestane? ” Karel zbledl a couvl o krok. Konečně pochopil, že jsem to nemyslela jako prázdnou hrozbu.
Podepsal jsem převod poloviny firmy – neměl na výběr, protože už neměl peníze na právníky. Když jsem stála u notáře a držela v ruce dokumenty s jeho podpisem, necítila jsem žádnou radost. Jen tichý klid. Ne kvůli penězům, ale kvůli tomu, že jsem si dokázala, že naše láska nebyla nikdy jednostranná hra.
Pomsta byla dokonána. Teď už jsem chtěla jen čistý konec, abych mohla začít znovu – tentokrát sama, ale silnější.
