„No tak to teda musím. Bohužel už platí. Jistě, něco vymyslím, ale bez doktorátu mě do muzea nepřijmou. “ Sotva jsem to dořekla, Daniel se na mě usmál a řekl, že to je paráda.
Ale pak dodal: „Možná už přišel čas, abys nakoukla do opravdového světa. “
Chvíli jsem mlčela. Vždycky jsem si myslela, že stačí, když budu pilně studovat a psát si do vědeckých deníků. Ale on měl pravdu.
Pořád jsem mluvila o tom, co bych chtěla dělat, ale sama jsem nikam nejela. Až teď. „Pojedeme na prázdniny do Říma,“ řekl a já jsem nevěděla, jestli to myslí vážně. Řím.
To se hodí vždycky. Ale pak jsem se zeptala: „Jedete i do Francie? “ A on se zasmál. „No tak, Rous, nech ho být.
“ Ale já jsem nenechala. Chtěla jsem vědět víc. „No, mám pro tebe dobrou zprávu,“ řekl pak tiše. A když se naše pohledy setkaly, bylo to opravdu moc romantické.
Ale než jsem se stačila zeptat, co tím myslí, Rous se postavil a řekl, že půjde. Vlastně chodí dost často. A já jsem si všimla, že se něco děje. „Pak ji vezmeš do nočního města, kde se můžete spolu vyfotit,“ řekl Daniel a já jsem nechápala, o kom mluví.
„My spolu rádi v klidu čteme a zapisujeme si do svých vědeckých deníků. “ To znělo krásně. Ale pak dodal: „Někdy jí dávám malé dárečky. “ A já jsem se zeptala: „Komu?
“
Znělo to, jako by mluvil o někom, koho znám. Ale on jen řekl: „No, to si rozhodni sám. “ A pak dodal, že musím jezdit třikrát do roka do muzea v Paříži. To jsem věděla.
Ale on mluvil dál o tom, že pojedeme do Francie, že se vžijeme do jejich kultury. A já jsem se usmála. „No, ale proč to nechápu, víš? “ zeptala jsem se.
A on jen řekl: „No tak to bude něco. “ A pak se zasmál. „No a nakonec to ale všechno dobře dopadlo, víš? “ To jsem ráda slyšela.
Ale pak jsem viděla tu starou desku. Pět tisíc let starou. „To by mohla být kasitština,“ řekl Daniel a já jsem ztuhla. „Uč se od toho krále.
“ A já jsem se podívala na něj a najednou mi došlo, že o tomhle dnes vlastně nejde. O tom, co se stalo včera. Ani o tom, co se stane zítra. „No tak se uvidíme večer,“ řekl a já jsem kývla.
Ale když odešel, věděla jsem, že se něco změnilo. Něco, co už nepůjde vzít zpátky.
