„Váš otec se dívá do něčeho, co mu někdo nechtěl dovolit vidět,“ řekl jsem a Jitka mlčela. V kapse mrtvého Bohumila jsme našli jen drobné, klíč od bytu a zmuchlaný lístek s jediným slovem *most*. U jeho dnešního data byl modrou propiskou udělaný kroužek. Ten starý muž, který po důchodu vedl pokladnu v seniorském spolku a hrál šachy na kampu, nešel před svítáním na schůzku jen tak.
Když jsme otevřeli jeho byt, Marie vytáhla oblečení, které měl mít na sobě. Boty byly čisté, bez bláta, bez vody. „Buď tam nebyl dlouho, nebo do řeky nespadl sám,“ řekla a ukázala na podrážky. „Někdo ho do ní dostal až potom, co ho obul.
“
Pak přišla ta věc, která mi zastavila dech. Mezi stránkami turistického průvodce, kde byl Karlův most a most Legií, byla vložená fotka Anežky. Jitčiny vnučky. A v termosce, kterou si Bohumil bral na každou cestu, jsme místo čaje našli vzkaz: *„Když do rána nepřinesete papíry pod most, stane se něco Anežce.
“*
Vztahy v účtu spolku ukazovaly tisícové částky odcházející po kouskách. Starý muž celý život srovnával cizí chyby do sloupců, a najednou stál před volbou, kterou nemohl nikomu svěřit. Z účtu zmizelo sedm tisíc. A do schránky Jitce někdo hodil fotografii jejího vnuka před školou.
Do Smíchova jsme dorazili pozdě odpoledne. Sotva jsme zastavili, volala hlídka od Terezy. Poslal jsem dvě auta na oba konce ulice a zadním vchodem jsme vešli do domu. Když Jitka uslyšela, že její otec nešel k řece dobrovolně a že myslel až do poslední chvíle na ni a na dceru, zavřela oči a opřela se o linku.
Výslechy trvaly dlouho do noci. Bohumil přišel pod most s částí kopií, ale ne se vším. Myslel si, že mu to zachrání život. Oni ho ale místo pomoci stáhli níž a shodili do vody, aby to vypadalo jako nehoda nebo sebevražda.
Dítě, jehož jméno někdo napsal do kapsy mrtvého muže místo podpisu, bylo nakonec v bezpečí. Od té doby, kdykoli slyším, že je lepší neplést se do cizích věcí, vzpomenu si na Bohumila. Nebyl to žádný hrdina z novin. Jen starý muž, který věděl, že dělat správnou věc sám je lepší než se bát s ostatními.
V jeho bytě zůstala termoska, ze které se pil čaj, a fotka vnučky, kvůli níž šel v noci na most.
