Láska k vaření. Něco pro nás připravené. Moc hezké. To je ale krása.
Nádhera. Ještě tohle. Ó, tak to ne. Doktor říkal, že ruka má být v klidu.
Mě to nebolí. Ne, kdyby to bylo na tobě, už bys pracovala. Přijde dnes do restaurace někdo pomoct? Budeme tam sami.
Holky. Prestonovi to zvládnou vždy. Tak co? Je to perfektní.
Počkej, co? Tolik práce s tím bylo. Mně to nevadí, mami. Ty si maluj a odpočívej.
Já dělám jídlo. Tak jez. Přijde mi to jako zločin. Ještě kámo.
Dík. Tak tady to je. Prosím a nechte si chutnat. Tak.
Čím vám posloužím? Jo, tys chtěla být kuchařkou. My dva se známe. No, dřív jo.
A ahoj, Gordone. Stůl pro dva, prosím. Máš rande s En? Ne, mám rande s ním.
Ty ho nepoznáváš? A měla bych? Napovím ti trošku delší vlasy, autobus, svačinky ve škole. Co San Francisco Giants?
Baseball moc neznám. Vážně? Tohle je nejlepší nadhazovač, jaký kdy byl. Každou neděli měl fotku v novinách.
Dobře. Jakevínová. Ve městě se o tobě pořád mluvilo. Páni, ty jsi zmužněl?
No trošku ano. Ty už nebudeš hrát baseball? Zranění. Aha.
Jo. Eh, mohla bys mě taky znát z té reklamy na Mc Kormikův autoservis? Přijďte k nám. Já už si vzpomínám.
Pozval jsi mě na rande, i když jsem přítele měla a pak ses naštval. Promiň, bejval jsem trošku trapnej. A vzala sis tu svou lásku? Ne.
Šli jsme ještě spolu studovat vysokou do New Yorku a já se loni vrátila sem, abych vedla tátovu restauraci. Pamatuju si na něj. Často se smál. A proč ses vrátil zpátky ty?
No, jenom jsem přijel navštívit rodiče. Tak vítej zpátky, Jacu. Děkuju. Cortney, objednejte si u mámy, prosím.
Jak se jde? Za chvilku jsem u vás. Dobře, měli bychom to už vyhodit. Měl ji rád.
Často tě v ní houpal. No, takže je to moje židle. No, čím jsem si to zasloužila? Včera jsem viděla Williamovu mámu.
Co to Rande? To Karen svého muže potkala na srazu kanoistů a to tam přišla náhodou. Mami, restauraci se moc nedaří. V létě to bude lepší, ne?
Zákazníky nám bere řetězec restaurací u dálnice. Nemůžeme si teď ani nikoho najmout na výpomoc. Jsme Prestonovi a my to zvládneme. Já vím, že ano, ale pomýšlím na návrat do New Yorku.
Čím déle jsem pryč, tím těžší pro mě bude návrat. Proč tam chceš odjet? No, protože jsem tam získávala zkušenosti a za pár let bych si tam otevřela vlastní podnik. Ale ten máš přece tady.
To není totéž. Zbalíš se a odjedeš pryč? Samozřejmě, že teď ne. Napřed musím postavit na nohy tátu v podniku.
A co chceš dělat? Ještě nevím. Podívám se do několika knih. Třeba tam najdu nějaké dobré rady.
Co dělával táta? Přečti si jeho knihu pravidel lásky. A proč? Ptala ses, co dělával on.
Vždyť je to kniha rodinných rčení. Ta rčení tvého otce inspirovala, aby otevřel restauraci. Taky jsi mě díky nim získal. A já si myslím, že nakonec tam dopsal i něco sám.
Mami, tak já si tedy vezmu teda. Už jsem měla strašný hlad. Dobrý. Tak už se to nesmí.
Díky. Příbor. Mhm. A děkuju.
Je to všechno. Tak dobře. Dobrý den, vítejte. Můžu nějak pomoct?
Dobrý den. Tak kde ve městě nejlíp vaří? Au, už jste to našel? Fajn.
Ano, prosím. Ne, ne, vyberte vy. Pardon. Překvapte mě.
Vy tu vaříte, ne? Tak jo. A co jíte? Jím všechno, co je dobré.
Hned to bude, pane. Kdo tě pustil dovnitř? Šel jsem zrovna kolem, tak jsem se stavil. Williame, děkuju.
Páni, takže ty jsi šel zrovna náhodou kolem? Jo, od toho rande jsme se neviděli. No tak jsem přišel. Promiň, mám tady hodně práce.
Ale bavila ses, ne? Jo, jo, bavila. Vteřinku. Jo, dík.
Byl jste spokojen? To jídlo bylo skvělé. Díky. Nadat si pouze v Ajdahu znáte?
Ne. Vznikla až letos. Pomáhá sponzorovat ajdašskou kuchyni, místní klenoty. O těch, co získají grant, se bude psát.
Zajímavé. Mrkněte na to. Pouze v Ajdahu. Tak dobře.
Fajn. Děkuju. A já taky. Promiň.
Jo. Víš, jak se jmenuje? A Ted, Ted Wilcox. To je Ted Wilcox, ten slavný manažer.
Jo, vlastní pár sportovních týmů. Páni, ty jsi to nevěděla? Mně stačí, že mu chutnalo. Věř mi.
Ty jsi fakt úžasná. Děkuju. A šla bys se mnou na další rande? Jasně.
Jo. Prestonova restaurace. Zavřeno. Zítra za tebe zaskočí jazz.
Co ten tvůj otec? Zapsal jsem historku o požáru Krocana. Můj bože. On tu svou práci vášnivě miloval, ale naštěstí napsal tuhletu knížku.
Já už jdu zamknout. Kniha pravidel lásky. Rodokmen rodiny Prestonů. Pravidlo jedna.
Zbavte se strachu a pusťte se do toho. No tak dobře. Jo, tati. Takže čím bych vlastně měla začít?
Asi s propagací. Získat úžasné recenze a zkusit soutěž. A je to. Tak hele, zkusím se přihlásit do soutěže pouze v Idahu.
Co ty na to? Včera to bylo ve zprávách. No, jeden zákazník se mi o tom zmínil. Pak se ukázalo, že to byl Ted Wilcox.
Je v komisi. Ted Wilcox tady jedl? Jo. A proč by ne?
A nepřišel jsem náhodou s hezkým synem, který taky miluje online hraní, co? Tak hele, dívala jsem se na ty webovzí po celém státě a na konci soutěže finalisté získají grant a semifinalisté budou mít zajištěný prostor v novém bedekru. No tak se tam přihlas, ale musela bych kvůli tomu zkusit vytvořit úplně nové recepty. Pomůžu ti?
No teda. V týdnu moc nemůžu, ale o víkendech ano. Jsi moc hodná, ale potřebuju někoho do kuchyně. Soutěž je za tři týdny a navíc musím vést tátu v podniku.
No tak to zkus za rok. Proč teď? Chci se vrátit do New Yorku, ale neudělám to, dokud tuhle restauraci nepostavím na nohy. Sice mi budeš chybět, ale děláš dobře.
Díky. Ale napřed musím sehnat tu výpomoc. Omlouvám se, zapomněla jsem zamknout. Ale to nic.
Je zavřeno. Jo, já vím. Nemáš chvilku? No, za okamžik budeme otvírat, takže tak.
Mám obchodní návrh. Já s tebou nebudu dělat žádnou reklamu. Víš, chtěl bych už zůstat tady ve městě. Ty už neodjedeš?
Včera jsem si to rozmyslel. Já jsem se rozhodl zůstat. Aha. Takže budeš dělat trenéra na střední škole nebo snad?
Jsem cukrář. Ty? Jo, fakt? Jo.
Jak ses k tomu, prosím tě, vůbec dostal? No, tvůj táta mě učil péct, hlavně košíčky. O těch prázdninách, když jsi jela na tábor a já to pomáhal. Tvoje specialita?
Profiterolky taky. Île flottante. Víš, to je vlastně plovoucí ostrůvek z crème anglaise. Víš, myslel jsem, že bych tě mohl zásobovat zákusky a dělat si reklamu, než se osamostatním.
Od koho vlastně odebíráte sladkosti? Z pekárny v Lamaru. Mají naše recepty. Mohl bych ti pomoct.
Za kolik? Podíl ze zisku. Dobrá, řekněme, že to myslíš vážně. Takže myslím, přísahám bohu, že je to tak.
Musím k tobě být upřímná. Náš podnik na tom není zrovna nejlépe. Budu taky upřímný. Vy jste vlastně moje jediná možnost.
Řetězce už dodavatelé mají a taky jsem doufal, že bych mohl používat vaši troubu, když ji nevyužíváte. Gregova trouba je na nic. Jak poznám, že to není sranda? Myslím to vážně.
Já nevím. Věř mi, budeš prosit o další. Ty si dost věříš. Ty poznáš proč.
Tak jo, až to vyzkouším, dám ti vědět. Tak zatím zavolej. Copak to neseš? Uvidíme.
Čekala jsem od něj sušenky ve tvaru míčku. Hm. Hrůza, viď? Řekni mi to.
Hnusný. Ten kluk umí péct. Je to skvělý. Co je to dál?
Zkusím tenhle. Vážně? Tohle je první jídlo, které jsem připravil, abych získal Rose. Pravidlo dvě.
Nemíchejte steak a rybu, ale steak a brambory tvoří dokonalý pár. Láska je stejná. Dva lidé se také musí vzájemně doplňovat. No tak dobře.
Ahoj. Nemáš náhodou problém? Jo, tady je všechno nějak daleko. No, bourák.
Koupil jsem ho, když jsem ještě hrál. Tátovo auto. Jo, já tě zrovna hledala. Ty vzorky ti chutnaly, viď?
Já to věděl. Tak pojď, svezu tě. A vzadu mám kanystr. Chceš?
Takže jsi pracoval jen jako cukrář? No, v kuchyni jsem se naučil základy. Pak jsem šel na kuchařskou školu a moje specializace jsou zákusky. Nechci mít podíl z tvého zboží.
Veškerý zisk z toho, co v restauraci prodáš, bude tvůj. Ale pomůžeš mi a zadarmo na plný úvazek. A co z toho budeš mít? Zúčastním se soutěže pouze v Ajdahu a ty mi pomůžeš.
Moc rád. Máš další překvapení? Budeš mi péct chleba? Mám si dělat seznam, nebo je to?
Mohla by to být dobrá propagace i pro tebe. Tři dny v týdnu. Dobře, tak čtyři, ale víc ani den. Ber nebo nech být, chlapče.
Děkuju ti. Jsi pořád stejná. Jo. Zítra začneš a budeš tam do čtyř.
Co když nemůžu? Potřebuju tě. Tak si to zařiď. No tak jo, přijdu.
Ahoj. Zítra. Přihlásím se tam pouze v Ajdahu. Mohlo by to restauraci pomoct.
A když budeme dobří, umožní to přijmout kuchaře. Je to vzrušující. A co tam budeš chtít vařit? Chci zkusit vymyslet zcela nový jídelníček.
Naposledy to nebylo nic moc. Byla jsem příliš urputná, víš. Když jsi byla hodně malá, přála sis dětskou kuchyňku a my tě pustili do té skutečné. Tak za to můžeš ty.
Chci ti pomoct. No tak si zatím šetři tu ruku. Ano. Kdo ti píše?
William. A co ti chce? Už jsi četla tu tátovu knihu? Jo, napsal tam spoustu zajímavých věcí.
Kniha ti pomůže s tím jídelníčkem. Věř mi. Pravidlo tři. Když přestane foukat, vezměte si vesla a držte směr.
Je čas začít. Treska po provensálsku. Ossobuco. Ahoj.
Co mám dělat? Já dělám od rána všechno. Promiň, dřív to nešlo. Ta Gregova trouba je příšerná a já musel dodělat baklavu pro domov důchodců.
Podej mi ten ručník. Jo, jasně. Chytej. Ocho.
Nejsi na hřišti, Jaku. Pozor na tu pánev. Mám ještě pár vteřin. Na vytvoření degustačního menu pokus a zbývají už jen dva týdny a navíc musí fungovat náš podnik.
A jsme na to jen dva. Tenhle šílený plán bude fungovat pouze, když my dva vytvoříme tým. Jdeš do toho se mnou? Ano, šéfová.
Pojďme na to. Tak nakrájej tu mrkev, prosím, a rychle. Eh, takhle ne. Na kolečka ne, prosím.
Jenže takhle líp vynikne barva. A ano, ale u nás to děláme jinak. Je to tátův recept. Už mlčím.
Ani jsem se tě nezeptala, v jaké restauraci jsi vlastně pracoval. Ve stánku s tacos. To snad ne. Umím tacos i burrita.
Všechno mě naučil Juan. Aha. A kam jsi chodil na kuchařskou školu? AKI.
Americký kulinářský institut Sladkého pečiva. Kdy jsi absolvoval? Na začátku roku. Do čeho jsem se to dostala?
Neboj se. Kolečka už nikdy. Bude asi lepší, když půjdeš na plac a budeš roznášet jídlo z čes. Pomůžu ti tady.
Cením si tvého zájmu, ale zrovna nemám čas, abych tě všechno učila. Tak prosím. Ano, šéfko. Tak on tam přišel.
Jo, vážně. Nechte si chutnat. Díky. A vaše jídlo bude hned.
Momentík. Jedno uzené s kapustou a jedny brambory. Jednou uzené a brambory. Na plotně se ti pálí žebírko a kuře.
Čtyřka pořád čeká. Rychleji to nejde. Já ti pomůžu. Ne.
Tak jo. Moc se omlouvám za to zpoždění. Prosím. Díky.
Vy to jehněčí teď děláte nějak jinak, ne? Je to jako vždycky. Váš otec to takhle nedělal. Omlouvám se, všechno to byla jen moje chyba.
Když mám svůj den, nedělám blbosti. Ju, to nevadí. Nemůžu uvěřit, že nás obsluhuje místní celebrita. Prosím, řekněte nám nějaké historky o slavných hráčích.
No, když chcete, můžeš jít. Znáte Jacka Morrise, toho, co nosí valknírek? Tak on. Broskvový kobler.
Chtěl jsem zkusit něco nového do menu. To je fakt senzační. Jo. A vylepšíme to podáváním v poháru.
Děkuju. Tak to je vážně něco. Děkuju za tu dnešní pomoc. Promiň, že jsem byla protivná.
Jo, v pohodě. Jsem teď pod tlakem. Potřebuju, aby restaurace šlapala a přitom se chci soustředit na tu soutěž. A proč se tak dřeš?
Jinak to nejde. Všechno děláš sama? No, mívali jsme kuchaře a servírky, ale odešli jinam. Zisk se snížil a my už si nemohli najmout.
Pak si máma zranila tu ruku a naše restaurace má pro mě velký význam. Hele, já vím, že nemám hodně zkušeností, ale učím se rychle. No a když mi ukážeš, jak to mám dělat, tak já se budu snažit. Přijdeš zítra dřív?
Počítej s tím, že přijdu. Tohle si beru. Minule jsme si toho moc neřekli. Škoda.
Byl tam Rámus. No to víš. Koncert. Cože?
Sranda. Vtipný. Tak řekni mi něco. Naše mámy jsou kámošky.
No to jsou jako dvě špionky. Proto o tobě vím spoustu všelijakých věcí. No ale vlastně tě neznám. Přesně.
Už jsi vyhodil ten obrovský gauč. Ty o něm víš? No jo. Máma to řekla snad všem.
No takže na ten nepovedený gauč a na naše matky. No a co ty vedeš restauraci? Kde ses všechno učila? Většinu mě naučil táta a potom jsem šla studovat vysokou školu do New Yorku.
Byla jsem zástupkyně šéfkuchaře v podniku Sombrylo. No to je fakt dobrý. Já jsem v New Yorku nebyl. Vlastně já necestuju vůbec.
To bys měl. Ale vždyť tady je to dobrý. Ve Volisu je hezky, nemyslíš? Jo, to máš pravdu.
Je fajn být s rodinou, na vzduchu, v přírodě. Rozumím. Jo, mám to rád. Když nic nezkusíš, tak nic nepoznáš.
Jak ses dostal ke stomatologii? Víš, můj strýc byl zubař. Jsem dentální hygienik, uklízeč. Mimochodem máš hezké zuby.
Děkuju. No víš, tohle mi neunikne, ale eh taky se hezky směješ. Nádhera. Ty jsi snad stydlivá.
A máš nějaké zájmy, koníčky kromě zubů? Eh, online hraní. No, to je super. Otevřená soutěž pouze v Ajdahu.
No bezva. Kdo tě to naučil? V létě jsem pracovala v japonské restauraci Kajseky. Učila jsem se tam aranžovat.
Dřív jsme s mámou hodně malovali, takže něco ve mně asi zůstalo. Co je pro běžný provoz? Zdá se mi to dost nepraktické. No tohle je ale jen pro porotu.
To nové menu bude jen do soutěže. Ano. Potřebuju udělat dojem. Viděla jsem konkurenci a musím se zlepšit.
Tohleto zabere. Páí. V Ajdahu nemáme tresky ani francouzskou kuchyni. A řekni, proč pak tady máš vlastně to ossobuco?
Řecká, foagra? A já se pokouším o spojení chutí, víš. No, máš to chutné. Opravdu.
Vidíš z prvotřídních surovin. Ale znám tě už od dětství a tohleto o tobě neříká vůbec nic. Možná jsem se mezitím změnila. Vždyť je to 15 let.
Mně se zdá, že míň. E, udělám, co budeš chtít. Jo, ale tohle je trochu mimo. Opravdu?
Dobře. Pravidlo čtyři. Rozhodněte se, co hledáte a držte směr. Teprve, když jsem se rozhodl naslouchat svému srdci, nalezl jsem ženu svých snů Rosie.
Ach, bože, musel jsem uvařit spoustu jídel, než jsem ji získal. Jim v zástěře byl tak roztomilý. Byla to otázka času. Rosie, co vlastně hledáš, Cortney?
Proč jsi v restauraci nic nezměnila? A asi jsem sentimentální. Až tak, že hosti nemají rádi změny. Musíš jim je předvést.
Vlastně jsem jednou zkusila úplně nové obědové menu svých výtvorů a byla to katastrofa. A to proč? Bylo to moje první samostatné menu. Příliš snahy.
Nejde jen o jídlo. Podnik pro mě znamená víc. Já tu vyrostla. Tak proto tu nechci nic měnit.
No, změnou nemusíš nic zničit, když zachováš to podstatné. Tvůj táta by se změny nebál. Proč jsi tak hodný? Nejsem hodný.
Takhle to je. Co tě přimělo, že jsi se rozhodl vrátit? Mít domov. Mám rád pomalejší tempo a lidi, co se dívají do očí.
A v San Francisku jsi tohle nenašel? Proč se ptáš? Já nevím. Jenže mně to v New Yorku nevycházelo tak, jak jsem čekala.
A jak jsi udělal ten obrat k pečení? Protože ten se mi zdá dost náhodný. No, pekl jsem, abych si ulevil od stresu. Během playoff jsem vždycky napekl chleba jak pro regiment.
A při hraní jsem pak myslel na to, jak nejlíp udělat glazuru na eclair. Víš, fanoušci by si přáli, abych nikdy hrát nepřestal, ale přišlo to zranění a nikdo nechápe, že mě může bavit i něco jiného. Chci tu zůstat zatím. Ještě pořád nemám žádný plán, víš.
Otevři si pekárnu. To tě nenapadlo? Právě jsem přijel. Tak trochu zpomal.
Pověz mi o těch tvých eklérech. A co chceš vědět? Víc o té glazuře. A nechtěla bys mi pomáhat?
Ano, šéfe. Dva šálky mouky. Dva šálky mouky. Jdu na to.
Borůvky a čerstvé koláče. Farmářský trh. Tak ať vám chutná. Za splenou.
No teda. Tak co hledáme, šéfko? Hm. Všechno, co nás bude inspirovat.
Dřív jsme chodívali třeba do lesa na smrže. To je barev. Táta pocházel z farmy. Jo, a vůbec neměli snadný život.
Vyznal se ve všech jedlých rostlinách. Milovala jsem, když mi vyprávěl a taky mě naučil vařit. A noční safari. No to co to je?
A ty to fakt neznáš? Ne. Chodívali jsme na noční, měli jsme silné baterky a když posvítil na zvíře. Bože, ty oči.
Tohle neznám. To je škoda. Musíme se kvůli té soutěži zlepšit. Suroviny přímo z farmy.
No a co kdybychom změnili jen ty suroviny? Menu stejné, suroviny lepší. Takže všechno stejné, jen ve vyšší kvalitě. Ale účtovat budeš víc.
To je dobrý nápad. Docela mi pomáháš. A mohl bych pro tebe dělat reklamu. Být tvým mluvčím?
Ne. Co? Nechceš moje služby? Fajn.
Nakrájím citrón, trochu kopru, sůl a pepř. To je snadné. A pak to celé přikryju alobalem. Dám to do trouby nebo na gr.
To dělá v páře, že jo. Jak? Ahoj. To jste fakt vy?
Můžeme se spolu vyfotit? Jistě. Ano. Jo.
Eh ano. Tak díky. Proč jste sem přijel? Eh chci se sem vrátit.
No a co tady? Nejspíš si otevřu pekárnu. Úsměv. Pekárnu?
Jo. A proč? Díky. Protože to chci.
Jake je totiž cukrář. Tak oni vás vyhodili? Ne, já jsem se zranil. Tak to je smůla.
Dotáhl byste to daleko až do síně slávy. No, mě teď baví pečení, ale baseball mám taky rád. Ano. Jo, tak ukažte.
E, jo, Ju, tak se ukaž. No tak jo, ale uděláme sázku. Když to shodím, tak necháš to menu, takové, jaké je a nahradíš suroviny těmi z farmy a zjistíme reakci. A když to shodím já, to nedáš.
Myslím, že se trefí. Ale jo. Když ano, udělám ti dezert, jaký budeš chtít. Tak jo.
Bude se házet odsud tam. Tímhle drsoni. Pouze v Ajdahu, že jo? Tak jdem.
Hej, pojďte všichni sem. Je tady Jake. Bude házet. Mrknout.
Na to jsem zvědavá. Tak šup. Pojď taky. Zdravím.
Hej, Jacku. No tak co bude? Myslím si, že se tam netrefíš. Myslím, že to určitě nezvládne, protože již hodně košíčků.
To ty již moc. A ustup. Super. Seš dobrej.
Teď ty napřed uvolni ramena. Super. Vážně? Super.
No víš. O bas nic nevím, ale táta byl blázen. Do si teď závod spolu. Co?
Co rande s Williamem? Eh, no moc mě nezaujal. No tak nic. Je hodný, tak je zdvořilý.
Ale nemáme nic společného. Prostě vůbec nic. Ale díky za pokus. Jeli jsme s Jess kolem domu, kde Jake vyrostl dole u řeky.
Mc Kormikovi tam přistavují druhé patro. Nebydlel Jake blíž k městu? Ne, několikrát jsme jim tam vezli jídlo, ale z autobusu vystupoval až u nás. Asi chodil nějakou zkratkou.
A pomáhá ti? Je to fajn. Ano. Je dobrej.
V práci je moc dobrej, víš? A je ti jeho společnost příjemná? Je mi příjemné s ním pracovat. To je celé.
Jablka mohou nahradit všechno. Tohle říkáš pořád. Nevím, kde budu, až skončí ta soutěž. Tady v New Yorku.
On je šikovný. Bude ti tady pomáhat. Já už chci pracovat. A jo, já vím.
Pravidlo pět. Láska bez důvěry není nic. A nikdy nedůvěřujte hubenému kuchaři. Co dělám špatně teď?
Ale nic vážně? Jo. Nemám čas to opravovat. Hm.
Páni, to je z té dýně z farmy. Ano, rozjíždím program z farmy na stůl. Ale ještě mi dlužíš dezert. Ano, šéfko.
Francouzský toast a klub seč. Jistě. Stůl pro dva. Já jdu za Cortony, prosím.
Tam je. Ahoj. Pro vás. Copak je?
Tohle je pro tebe. Williame, to jsi nemusel. To je dárek. E, promiň, že jsem nezavolala, víš?
Já jsem Hele, nezlob se, já ti něco musím říct. Jo, já taky. Já k tobě nic necítím. Co je?
Já taky ne. Každý jedeme úplně jinou lodí. Taky si to myslím. Chtěl jsem to zkusit.
Ale jo, já taky. Tvoje máma je skvělá a ta moje to to jsem moc rád. Přinesl jsem ty květiny, abych ztlumil ten náraz. Nechtěl jsem zlou krev.
Děkuju. Jsi velmi ohleduplný. Díky. Jsi moc fajn, Gordney.
A díky za ty schůzky. Vlastně jsem se moc dobře bavila. Já taky. Hele, víš co?
Někoho ti představím. Koho? To velmi brzy zjistíš. Já ti chci něco ukázat.
Hele, co to bylo za chlapa? William. A byl se mnou na rande. Na rande?
Jo. Jo. A proč se divíš? No, jen se ptám, kam jdem?
Co je to? Ty expanduješ k pronajmutí. Tvoje pekárna. Samozřejmě ji nemusíš otevřít tady, ale mluvila jsem s Jenine a ona je ochotná sjednat pro místní celebritu nižší cenu.
Bývala to dřív malá picérie, takže je tu vzduchotechnika a základní vybavení. No, mám spoustu nápadů, ale No tak mi nějaký řekni. Díků v chleb nebo velký pecen od Jakea. Od velkého Jake?
Dobře. Chci tam kovové police a holé cihly, atmosféru hřiště. Dobrý nápad. To bude hezké.
Jo a ještě skleněné police na zákusky a taky na košíčky plné baget a chleba a na stojánky z koláčí a nádherný stroj na espresso a taky pár barových židliček, aby lidi mohli posnídat. A ale rozhodně tam nebudou dortová lízátka. To je teď hodně přeceňovaný trend, víš. Je z tebe gurmán.
Jo. Jo. A nafoukanej? No, docela jo, ne?
To byla moje bývalka. No, já dřív možná taky, ale teď už ne. Takže další obrat. Ano.
Eh, já ani nevím, jestli dělám dobře. Řekni, měl jsem zůstat u baseballu. No tak co myslíš? Víš, co chceš.
Máš svůj sen. To já jsem šla se svým bývalým přítelem do Boysy a potom do New Yorku. No a dělala jsem, co chtěl on. Proto chci něco svého.
Jsem ráda s rodinou a tuhle naši restauraci miluju, ale chci si plnit sny. Proto zkoušíš ty nové recepty? Jo, ale nevím, jestli to zvládnu. Jo, už je mám.
No, měla bych jít zavřít podnik. Až mi Jena řekne víc, tak ti dám vědět. Dobrou. A díky.
Pravidlo šest. Nezůstaňte v klidu nikdy. Jak to jde? Máme sklus.
Těsto se musí dělat večer, aby kynulo přes noc. Budu potřebovat nudle, Jaku. Jo. Chceš pomoct?
Jo. Tak fajn. Dobře, vem si tohle. Tak díky.
Jasně. Šup. Jo. Ach jo.
To je hrůza. Vážně není to moje specialita. To je zločin proti mouce. No dobře, tak co kdybys mi to ukázal?
Fajn. Díky. Tak spolu. Jo, fajn.
Tenhle sem. A jen dlaní. Jo, fajn. Ještě jo, jen cítíš tu změnu, že jo?
Těsto je krásné a jemné. To je ono. A už se netrhá. To určitě umíš.
A je to je dobré. Je tenké. No, lepší. Jo, mnohem.
Stůl pro dva. Ano. Tak pojďte za mnou, prosím. Díky.
Děkuji. Ne, ne, ne, ne, tohle nechci. Díky. Takže tady jsem byl vší.
Hele, musíš naporcovat kuře a jehněčí a nakrájet mrkev a potom je tady Tedvilk. Co teď? Jo, ani si nevzal jídelní lístek. Minule taky ne.
Už tady byl? Jo. A víš co? Zkusíme nový recept.
Co teď hned? Můžeme si to vyzkoušet před porodce. Jaz bude obsluhovat a ty mi budeš pomáhat. Tady.
Jo. A už pohyb. Fajn. Díky.
Co ještě? Sos. Jo, je to tak. Ty inovace tomu často neprospívají, takže chutnalo vám eh vy jste změnili jmeny, ne?
Chtěla jsem jen vyzkoušet nové recepty pro zábavu. Eh, no, bylo to zajímavé. Děkuju. Dáte si ještě něco?
Ne, díky. Dobře. Takže já si myslím, že by se to mělo rozhodně celé předělat. Co říkal?
No, co ti říkal? Nechutnalo mu to. Zase moc snahu. To nevadí.
Je to perfektní. Jak to perfektní? Vždyť je to hrozný. Máš přece další pokus, jak jsi říkala.
Tohle bylo jenom na zkoušku, takže No tak. Hele, vyhrň si rukávy a začni znovu. Ano. Tohle je slogan ze šatny nebo možná.
Hele, já ti pomůžu. Sedm dní v týdnu se vším, co budeš chtít. Ano. A já taky.
Jste oba moc hodní, ne? Prostě jenom říkáme, jak to je. No tak k věř svému snu. Dobře.
Ahoj. Ahoj. Tak co? No, nemůžu odjet zpátky do New Yorku, když jsem takhle neschopná.
Musíš to jen přehodnotit a začít zase znovu. Já už jsem oprášila nějaké staré kontakty a získala jsem stáž u Estebana olej v New Yorku. Budu znovu začátečník a to vlastně jsem. Jsi jenom unavená a naštvaná.
Já nevím, co chci. Jess. Sama sobě se ztrácím. A jak se ti pracuje s nadhazovačem?
Dobře, on totiž ví, co dělá většinou. Kdo by to řekl? Už na gimplu to byl hezoun. No, ale teď je to vůbec možný.
Může se otvírat? Jo, už jdu. Zrovna teď se nechci vázat. No, alespoň máš na výběr.
Znáš Williama Portra? Ne, ale to jméno je mi povědomí. Proč? Měla bys ho poznat.
Dobře. A pokud chceš udělat tu večeři na zkoušku, tak napíšu pozvánky. Díky. Pravidlo sedm.
Co jste dělali rádi jako děti? Chyťte se toho. Ah. Drahá budoucí Cortney.
Ahoj, Cortney. To jsem já, Cortney. Je mi už 10. Poprvý dvoumístný číslo.
Je to divný. Jsem stará. Můžu už řídit auto? Máma říká, že až budu starší, tak jo.
Ale mám trochu strach. Co? Promiň, máma šeptá. Neslyším tě, mami.
Tak jo. Chci mít vlastní restauraci vedle té tátovy. Bude moc hezká s velkými okny. Chci být šéfkuchařkou jako táta.
Jak dlouho už jsi tady? Tohle je krásný sen, ta restaurace. Tak co teď, šéfko? Vypadneme odsud.
Cože? Jít pryč. Nemůžeš si dovolit zavřít. No, pauza je nutná.
Potřebuju od všeho poodstoupit a srovnat si to v hlavě. Dobře, tohle beru. Tak pojď za mnou. Hele, zkus do té soutěže dát jenom jídla, co jsou v menu.
Zase se budeme bavit o práci. Hele, já mluvím o tobě. Jak to o mě? No, abych byl upřímný, ta nová jídla neříkala nic o tobě.
Tak jako třeba ta kazeta, víš? Tvůj táta byl z jihu, že? A potom jeho rodina přišla sem. Byl to takový upřímný rovný chlap.
Byl klidný, ale taky na mě uměl pořádně houknout, když chtěl. Nejspíš sis to zasloužil. Cože? Hele, každé jídlo měl jak své zrcadlo.
Byl to chlap zemitý, přímý. Ano. Chtěl vařit podle babiččiných receptů a ta jídla pak nějak povýšit. Tohle byl jeho cíl.
Jaký je tvůj? Víš to vůbec? Budu o tom přemýšlet. Co jsi dělal rád jako kluk?
Hrál baseball a jedl. A co ti chutnalo? Hm. Koláče.
Jedno bystro u silnice. To byl ráj. Hypnotizoval jsem tu výlohu. Nejspíš proto jsem u toho zůstal.
Jako fakt? Tady jsem už dlouho nebyl. Chodím sem moc ráda. Hm.
Žádný hluk, jenom ta krása. Líp bych to neřekla. Ahoj. Ahoj.
Tak už můžu? Vydrž. Ve městě je hodně smogu. Hvězdy tam nejsou vidět.
Hm. Slyšíš? A co když to je medvěd nebo vlk? Budu muset utíkat rychleji než ty.
No jo. Co? Nechal bys mě na pospas? To jsi gentlem?
Myslím, že ten boj bych nevyhrál, víš. Tak teď. Proboha. Vidíš?
Dobrý. Vtipný. Jo. Ty ses na mě vykašlala.
Já bych tě chránil. Jenomže já to nepotřebuju. Je to hezky. Cortney, slyšela jsem křik.
Jsi v pořádku? Tady jsi. Ahoj. Ahoj.
Zrovna jsem našla staré recepty. Vezva babičiny. Ano. Dobře.
Jaký je plán? My se teď vrátíme do mého dětství k jídlům, díky kterým jsem se zamilovala do vaření a připravíme si je všechny znovu. Á, její kukuřičný chléb. Tady to je.
Tady babička v boysí nám dělávala tyhle krokety. Postavila před nás velký talíř a pak řekla, že jsme moc hubení. Hm. Hodně tě ovlivnila, že jo?
Ano, dost. Kuchyň bývala středem všeho. Závidím. Zajedeš se mnou do mého dětství?
Ano, šéfko. Tak pojď. Takže mouka. Zapínám troubu.
Kukuřičný chleba. Podej mi vejce. Jo, můžeš. Řekni si.
Tak teď už stačí. Jo, dost. No a kde je? Tady kolik stačí.
Fajn. A já co na drobno? To nevím. Kuličky.
Jasně. Je to dobrý, víš? No co se tam píše? Tak pojď.
A teď to musíme pořádně obalit. Dobře, už to bude. A co trouba? Koukni se.
Jo. Na zdraví. Na zdraví. Na dětství.
Na dětství. Tak ukaž. Senzace. Skvělý.
Hm. Tak jo, dokázali jsme to. Bych měl jít domů. Cortney, no jasně.
Nezapomněla jsi? Já ti něco ukážu. Co je to? Tohle to je kniha pravidel lásky.
Kniha pravidel lásky. Je to kniha rodinných rčení. Tak ukaž. Ne, já nechci.
Jen mu to dovol. Bude otevírat pekárnu, tak se mu to může hodit. Vždyť je to inspirace. Osvoj si pravidlo a pak se posuň na další.
Odvaha. No, tu mám. Aha. A jaké je to další pravidlo?
Jsou to záznamy starších generací z celé naší rodiny. Co je tohle? Nedůvěřujte hubenému kuchaři. A pravidlo číslo osm.
Všimněte si, kdy ztrácíte pojem o čase. Tak to se mi stává často. Je pozdě. Ano, měl bych jít.
Děkuju za ten dnešek. Bylo to moc fajn. Tak se měj. Nashle.
Měli byste si projít zbytek té knihy společně? Jasně, mami. Až jindy. Běž.
Jo. Co to děláš? Doufám, že s tím nemáš problém. To ne.
Ne, ale musím tě brát jako kohokoli jiného. Pravidla. Díval ses včera večer? Ne.
Neviděl jsi to? Proč chceš tolik? Je tam potřeba dost úprav a chvíli bude trvat, než ten podnik rozjedu. A nechceš najít jiné místo?
Ne, tohle je naprosto perfektní. Řeknu ti to na rovinu, Ju. Chceš hodně? Proč tak velkou půjčku?
Nemáš nic. Špatně jsem investoval. A všechno? Jo, byl jsem jenom zelenáč bez zkušeností a když jsem se zranil, tak mě vykopli.
Ju, já to všechno chápu. Ale m šéfové v tobě vidí hráče, ne pekaře. Je to pro ně velký riziko. No, nějak se jim to nezdá.
No, já ti radím, ať si našetříš, nebo ať tě založí někdo z ty. Už musím jít. Měj se. Ty taky.
Tak. To byl skvělý nápad. Ocet podle babiččina receptů. Ten je tak 80 let starý.
Jsem ráda, že z toho, co udělala pro nás, budou mít radost i ostatní. Byl to úžasný nápad. Můžeme to dát do hezkých skleniček se štítky a prodávat. Už nějakou dobu si chci s tebou o něčem promluvit.
Přála bych si, aby sis nad naší restaurací převzala absolutní kontrolu. Prostě úplně nad vším. Já chci podnik vést stejně jako táta a taky chci zachovat ta jeho jídla. Táta by chtěl, abys to dělala podle svého.
Měla jsem tě víc podpořit, když jsi zkoušela to své nové jméno. Ne, to ne. Já jsem pochybovala. Chci, aby si šla za svými sny do New Yorku a nebo kamkoli tě zavedou.
Máš velký talent a jsem na tebe moc hrdá a nemůžu se dočkat, až uvidím, co dalšího zas vytvoříš. Díky, mami. No tak co? Najdeme skleničky.
Fajn. Chci vařit ajdašská jídla, ale dodám tam jižanskou příchuť, abych tam obsáhla kořeny rodiny. Tvůj příběh. Ano.
Chci dělat vylepšené verze babiččiných kroket, ale s ajdašským jeseterem a s omáčkou. Kuře po jižansku s ajdašskou smržovou omáčkou, ale pouze z čerstvých nasbíraných smržů, jak to dělal táta. Ou. A ještě ajdašské jahněčí maso s rýžovou kaší.
Ajdašské prsty, ale s hráškem. Vezva. Jo. A taky uzeninové prkenko s ajdařským losým Karpačem, nakládanou zeleninou a s vylepšeným sýrem Pimento.
Dá se ještě vylepšit? To nevím, uvidíme. Zkoušíme tu něco vytvořit. No třeba skromné jídlo jako skvělou večeři.
A servírovat se bude jako vzpomínka na New York. A budeme potřebovat ajdašský borůvkový dezert. Dám do toho všechno. Jdu na to.
Ahoj, Cortney. Šéfkuchař Olea chce, abys poslala nové vzorky, na kterých aranžuješ jídlo. Můžeš začít o dva měsíce dřív. Někde tady musí být mítina.
Divoké květiny. Vylezte. Kdepak jste? Pomůže to.
Jo, já věřím, že jo. Je to asi tudy. Vážně? Eh, snad už tu mítinu najdeme.
Jak jsi to věděla? Jenom jsem to tušila, Jaku. Tak jo. Tyhle můžeme dávat ke kuřecímu masu.
Tohle vypadá krásně. Co? Jedovatý břečťan. Ne, tohle není on.
To je to máš za toho medvěda, abys věděl. Takže to byla sranda. Jsem totiž vtipná. Jo, já tě před kytkama ochráním.
Chudy zpátky. Copak ty to nevíš? Ne, já ne. No a ty?
Ne, nevím. Vážně ne? Tak jo. No, půjdem kolem velkého kamene a pak cikcak.
Tvůj plán. Tak proč jsi nesypal drobky, pekaři? Tak půjdeme tamhle. Nevypadá to, že by sis nějak moc věřila.
No prostě půjdeme a někam dojdeme a mezitím mi můžeš ukázat kovbojskou chůzi. Tak dobře. Je hrozná. Co?
Takže o jakém druhu písma uvažuješ a chceš to menu vytisknout na karton? Desky na menu budou vypadat takhle. Perfektní. A pravidlo devět.
Skutečná láska je nezištná. promění všechno, čeho se dotknete. To je ono. Co?
Nebudeme psát v menyody. Napíšeme pravidla a každé pravidlo bude korespondovat s jedním chodem jako báseň, která tě naladí na jídlo. Páni, to je krásné. Děkuji.
Vážně? Co? Písnička mi připomněla střední školu. Zatančíš si?
Já ne, ona. Ty ses fakt koukla teda. Jasně, že ty. Ano, je to trapné jako na střední.
A s kým jsi šel na maturiťák? Eh, s Belindou Obryní. Ach, bože. Jo, byla o 30 cm vyšší.
Naštěstí se vdala. Ah, každá si najde svého prince. Copak ty jsi na ten ples nechtěl jít s Belindou? Ne.
S kým jsi chtěl jít? S tebou. Tehdy mě ovládala má pubertální mysl. Můj bývalý přítel byl starší, milý a hlavně měl nový pickup.
Já věděl, že to bylo tím autem. Přiznávám. Páni, to mě mrzí. Důležitý.
Jasně. Běžteřinkoval. Ahoj, Martine. Jak je?
Tento víkend zavřeno. Soukromá akce. Co na to říkáš? Myslím, že je to skvělé.
Rodinný piknik. Jo, tahle párty bude generálka na tu soutěž, takže to musíme brát vážně. Lepší ubrusy, květiny. Co kdybychom ty stoly posunuli dozadu?
Jakum, copak je? Ale nic. Včera mi volal Martin. Nabídl mi dělat trenéra v Arizoně.
A vezmeš to? Nevím. Co ta pekárna? Kdo by ti dodával dezerty?
Nečekám, že je to navždy. Copak tobě to nechutná? Ne, já jen sis to mohl rozmyslet. To je život.
Tak jako sis to rozmyslel už s baseballem a zůstal v San Francisku. Život je změna, ne? Já jsem zase dostala nabídku na stáž u Estebana olej v New Yorku. Na stáž.
Jo. Proč na stáž? No, odjela jsem, takže musím začít znovu. A co tvoje nové menu?
Říkala jsem ti, že se tam chci zase vrátit zpátky. Myslela jsem, že zůstaneš. No, tam pokud půjde všechno dobře, tak za pár týdnů odjedu. A co ty tvoje plány s tou vaší restaurací?
Můj život je pořád v New Yorku. Změnila jsi se. Od tebe to sedí. Prý, že se vracíš domů a pak najednou vezmeš práci trenéra v Arizoně?
Přemýšlím o tom. No, myslím, že ta stáž je příležitost, kterou nemůžu jen tak promarnit. Dám si teď chvíli pauzu. Jo, klidně.
Vezmu si zástěru. Vypadáš dobře, čišníku. Udělal jsem, co jsi chtěla. A ten dnešek si užij.
Co myslíš? Je to bezvadný. Moc hezké, drahá. Díky.
Líbí? Tak děkuju. Vážně krása. Je to nádherné.
Mám chuť na všechno. K tomuto degustačnímu menu jsme se dopracovali za méně než tři týdny. Porotci přijedou zítra, tak k nám držte palce. Já bych teď ráda poděkovala několika lidem a to mé matce Rousy a Jazz.
a zvlášť Jakovi, že byl celou dobu se mnou v zákopech a krel mi záda. Tak tedy bez dalšího zdržování dobrou chuť. Na zdraví. Na úspěch.
Na zdraví. Vypadá to nádherně. A nechte si chutnat. Ahoj.
Ahoj. Krokety. Jsem William. Já Jess.
Ty máš krásné zuby. Díky. A ty prý rád hraješ? Jo, rád.
Já taky. To budeme mít společné téma. To asi ano. Já ti naberu, jo?
Tak prosím. Zatím ahoj. Je to opravdu úžasný. Vynikající.
Přidám si. Ó. Teda. Tak co?
Skvělý. Jsem moc spokojená, jak se to povedlo. Myslíš, že to zítra klapne? Měla práci.
No a když by ne, může to uplatnit v San Francisku nebo třeba v New Yorku. Dobou se mi daří. Tak jo. A jak se ti s ní dělá?
Budeš mi chybět. Opravdu moc. Dobře. A nic víc.
Jo, víš, já tu nakonec nezůstanu. Ta pekárna asi není dobrý nápad. A kdo ví, jestli to bude tahle restaurace. Hele, buď sám sebou.
Vždyť to jsi chtěl. Jo, jo, ona se každopádně vrací do New Yorku. Ještě spleničku. To je výborný.
Jistý. Ona už se opravdu rozhodla. Tady opravdu moc hezké. Myslím, že se vám No, dneska mi to řekla.
Jo, tak si půjdeme ještě pro to úžasné vlečko. Ř já si jdu zavolat. No jistě. Mále bych Dobře se bav.
A budete chtít přinést i vodu? No raději ano. Moc děkuju. Ahoj Martine.
Jake Terner. Ta nabídka pořád platí. Dobře, beru to. Včera jsi odešel dost brzo.
Jo, e, musel jsem. Jak ten večer dopadl? Skvěle. Víš, ty můžeš mít restauraci kdekoli jako špičkoví kuchaři.
No tak třeba na venkově. Na pobřeží lidi přijedou. Snížila ti Jenin cenu nájmu? Já jsem vzal tu práci trenéra.
Mami, proč to taháš? Právě to dorazilo nůžky. Ty desky jsou jako kniha pravidel lásky. Určitě do nich budeme dávat menu, ale na těch 10 chodů budu potřebovat tvůj krásný rukopis.
Co mám napsat? 10 pravidel. To je přece tak krásné. Táta by byl na tebe moc hrdý.
Zavřeno kvůli soukromé akci. Prosím. Děkuji vám. A pro vás.
Tak tentokrát to bylo vynuté. Díky. Prosím o potlesk pro šéfku. To je pravda.
Tak ti gratuluju. Ještě ne. Kdy to řeknou? Za několik dní.
Byli jsme poslední. Mám to tu připravit na zítřek? Už jsi udělal víc než dost. Děkuju za všechno.
Není zač. A hodně štěstí v Arizoně. Kouknu se na nějaké utkání, abych tě viděla. Jo.
A někdy napiš. napíšu Ah. Zdravím Cortney. Co nejdřív se mi ozvěte.
Olea Esteban. Pravidlo 10. Dejte o sobě vědět. Ty jsi ještě tady?
Trochu počítám. Jsi šťastná? Ano, tenhle podnik jsem vždycky chtěla mít. Své vlastní menu vařit podle táty.
Chtěla bych se usadit, víš, už jsem doma a chci zůstat. Zůstaňu, zůstaňu. Bože, jsi moje zářící hvězda. Díky, mami.
Ale nejsi stará. Děkuju. Díky. Děkuju.
Ahoj. Ta vaše baklava byla úžasná. Moje babička z ní byla nadšená. Ó, bože, konečně je ve městě dobrý pekař.
Tak to jste mi udělal radost, jo? No, jestli je váš chleba taky takhle dobrý, uf, už se nemůžu dočkat. Kam jedete? No, jedu do Phoenixu.
Najali mě tam jako trenéra. S tou pekárnou to nevyjde. Chlape, zase nám lámete srdce. Já nerad.
Ta baklava vás mohla proslavit. Moc mě to mrzí. Já ani neumím. Takhle vám chutnala a máte ji?
Ne, ne, tady ne. No, tak vám přeju hodně štěstí, ale myslím, že jste tu pekárnu měl otevřít. Fronta by tam byla každý den. No, moc vám děkuju.
Nemáte zač. Ah. Ajdašská kuchyně. Šéfkuchařky Corty, finalista soutěže.
Vítejte u nás. Najdu pro vás stůl. Tak pojďte za mnou. Jsme finalisté soutěže pouze v Ajdahu.
Víte o tom? Máme radost. Jídelní lístek, prosím. Je to výtečné.
Tak prosím. Díky. Já taky. H.
Jsi spokojená? Chutná ano. Prosím tady. Za chvilku přijdu.
Ano. Frmol. Co to je? Co je?
Proč tu děláte takovej ráus? Jakova pekárna. Díky. Chceš pomoct?
Neměl jsi dneska nastoupit jako trenér? Místo toho si dám jiný trénink. Mám nájemní smlouvu a řídím se teď tím pravidlem 10. Tak jsem tu.
A pořád mi dlužíš dezert. Ten broskvový kobler. Vzpomínáš si? Ano.
Ano. A hodilo by se mi jich víc. A mám další nápady. Začnu si to psát.
Víš, Jaku, já bych se ti chtěla omluvit. Ty jsi mi pomohl a jsem ráda, že jsi tu. Jsme skvělý tým. Ne, to nejsme.
Útěk odsudby nenaplnil to, co bylo prázdné, mé srdce. Takže se mi sen splnil doma. Díky tobě. A já jsem se bál špatného rozhodnutí.
Víš, už chci přestat chodit v kruzích a chci zůstat tady. Potřeboval jsem si jenom trochu víc věřit. No a taky tobě. Můžeš mi něco říct?
Míl jsi svoji zastávku, když jsme byli malí? Jasně, že jo. Chtěl jsem se s tebou bavit dýl. Pravidlo 11.
Nezapomeň, že píšeš novou historii.
