Jediným pohledem si všiml krve na jejich prstech a beze slova zavřel dveře vedoucí z kuchyně do hlavní chodby. Klára Novotná se naučila být neviditelná dlouho předtím, než vstoupila do domu Vittoria Belandyho. Pravidla byla jasná: do pracovny pana Belandyho vstupovat pouze na přímý pokyn, služební bránu po deváté večer zamknout a klíče vrátit do kovové skříňky v kuchyni. Stál u služebního vchodu v černém obleku a mluvil tiše do telefonu.
Bylo dvacet minut po desáté. Šimek přivolal jednoho z techniků a Kláru poslal zpět do práce. Když se později vrátil a zjistil, že je místnost zamčená, udeřil pěstí do zdi. Většina personálu už odešla do svých pokojů a v zadní části domu bylo ticho.
„Zítra vás vyhodí a do týdne si nikdo nevzpomene, že jste tu pracovala,” řekl. Vrazila mu loket do boku. Klára ztratila rovnováhu, narazila tváří do kovového rámu dveří a ucítila ostrou bolest. „Nepleť se do toho.
” „Už ses do toho zapletl sám. ”
Došla do malé koupelny pro personál, pustila studenou vodu a podívala se do zrcadla. Klára si přitiskla k rtu mokrý ručník a rozhodla se, že do rána vymyslí, co udělá. Do té doby se potřebovala uklidnit.
„Narazila jsem do dveří. ” Vittorio se ohlédl do chodby. Pak bez jediného slova zavřel dveře vedoucí z kuchyně do hlavní části domu, otočil klíčem a položil ho na pracovní desku. „Nejdřív zjistím pravdu,” vyšel do chodby a zavolal Šimka.
„Přiveďte ho do podzemní garáže. ”
Enza přivedli do podzemní garáže o deset minut později. Vittorio ho udeřil do čelisti. Enzo zavravoral, narazil bokem do auta a instinktivně sáhl k pasu.
„Pletla se do věcí, kterým nerozumí. ” Druhá rána ho zasáhla do břicha. Klíč od služební brány, klíč od garáže, přístupovou kartu, kódovaný čip do západního křídla. „Nemáš ochranu mého jména, nemáš přístup do domu a žádný člověk Belandiových ti neposkytne pomoc.
”
Když se vrátil do kuchyně, Klára tam stále seděla. Tvrdil, že dostal nové úkoly, kontroloval zadní chodby, vstupoval do technické místnosti a několikrát se objevil poblíž služební brány, přestože tam neměl směnu. Klára se mu podívala do očí. „Kdo měl dnes přístup do pracovny?
”
Když se Luka vrátil do sídla, Vittorio na něj čekal v hlavním salonu. Celé sídlo se ponořilo do tmy. Vittorio ji chytil za rameno a odtáhl od oken: „Jděte do sklepa okamžitě a vy zůstaňte tady. ” Na konci chodby zahlédla Lucu, jak odemyká dveře vedoucí přímo do vnitřní části domu a za ním se ve tmě pohybovali ozbrojení muži.
Z hlavního schodiště se ozývala střelba Belandiových strážců, zatímco Moretyho muži pronikali služebním křídlem stále hlouběji do domu. „Řekla jsem vám, abyste šla do sklepa. ” Vedl ji úzkou chodbou do západní části domu, do bezpečné místnosti. Zvenčí se ozval další úder do kovové stěny.
Enzo znovu udeřil do dveří. Podívala se mu přímo do očí a když začala střelba, nehledala jsem jen cestu ven. Záchranáři ho odvezli do nemocnice. Klára se mezitím vrátila do sídla.
Na stěnách zůstaly stopy po kulkách a dveře do služebního křídla visely na jednom pantu. Vittorio se do domu vrátil po dvanácti dnech. „A vy se vrátíte do stejného života. ” Byla to přístupová karta do hlavní části domu.
Klára vzala kartu do ruky. Klára si vzpomněla na noc v kuchyni, na zamčené dveře, na otázku, kterou se jí do té doby nikdo neodvážil položit. Klára se už nikdy nevrátila do malého pokoje pro služebnictvo.
